Šrotovník

Na šrotování sladu jsme chtěli při prvním vaření použít velký ruční mlýnek na maso, ale nedopadlo to dobře. Šrotování probíhalo pomalu a vznikalo při něm velké množství potu. Ke šrotování nakonec došlo ve stájích u koní. Na další vaření jsme pořídili ruční šrotovník, který je přímo určený na šrotování zrna. Produkce potu se sice mírně snížila, ale i tak byla pro nás neúnosná a tak jsme hledali dál a přes elektrickou vrtačku se dostali až k motorku ke stěračům z Felicie. Tato kombinace funguje obstojně, nicméně  šrotování 12 kg sladu trvá kolem jedné hodiny a to nás začíná omezovat v dalším rozmachu. Jako další evoluční krok máme koupený mlýnek na kávu, který se kdysi vyskytoval snad v každé prodejně potravin. V této chvíli je rozebraný, vyčištěný a čekají ho první pokusy s mletím zrna a úprava pro snazší nastavení hrubosti mletí.

Varna

Základ naší varny tvoří elektrické zavařovací hrnce, v této chvíli máme k dispozici tři. Výrobců je více a liší se i výbavou (různá regulace teploty, minutka). Postupně jsme dospěli k tomu, že budeme vaření automatizovat a na to stačí levnější varianta s nerezovou nádobou.

Při prvních várkách se nám v místech, kde je topná spirála přitlačena ke dnu, připaloval slad a tak jsme mezi spirálu a dno přidali mezikruží z hliníku.

Dále jsme zkoušeli zautomatizovat míchání. Ruční je sice jednoduché, ale bolí při něm nohy. Variantou číslo dvě bylo čeřidlo, které se zavěšovalo na bok hrnce. To sice fungovalo, ale dělalo docela dost rámusu. Jako další jsme se pokusili zprovoznit oběhové čerpadlo z pračky to pro změnu nefungovalo vůbec (v těchto čerpadlech se používá synchronní motor a ten se při přetížení, čerpání velkého objemu, zastaví a stojí). Poslední a myslím že uspokojivé řešení vyšlo z vlastního návrhu a sestavení míchadla umístěného do víka hrnce. Pohon zajišťuje opět námi již oblíbený motorek ke stěračům z Felicie.

Scezování

Osobně si myslím, že tohle je věc, která dokáže zamotat hlavu nejednomu domovarníku. Nejen že záleží na hrubosti šrotu a velikosti pluch (tedy jak dobře se navlhčí a následně našrotuje slad), ale i na filtračním dně. Čas strávený scezováním se může, když se to nepovede, klidně natáhnout i na hodiny. Nyní se už dají koupit štěrbinová scezovací dna, ale je potřeba pro ně mít vhodnou nádobu atd. Nám se více než dobře osvědčila kombinace plastového roštu, který je dodáván společně se zavařovacím hrncem (varna) a kanavy (hrubá vyšívací látka) a to byla původně brána spíše jako nouzové a dočasné řešení. Používáme ho dodnes a pro současné objemy nehledáme jiné řešení. Pro narušení vrchní filtrační vrstvy (jako kopačky) požíváme ruční míchačku, kterou zčásti zapíchneme do mláta a pootočíme.

Chlazení

Na ochlazení mladiny používáme deskový chladič. Podle teploty chladící vody (zima, léto) chladíme jedním nebo dvěma průtoky. Spirálové chladiče nemají takovou účinnost a ani cena není tím co by nějak motivovalo k jejich používání. Při chlazení provádíme i filtrování pro odstranění zbytků chmele a vysrážených bílkovin. Zároveň s tím dojde i k provzdušnění mladiny.

Spilka

Žádný zázrak, barel s kvasnou zátkou umístěný v upravené lednici. U barelu je důležité širší hrdlo aby se dala snadno sebrat deka Úprava lednice spočívá v možnosti nastavení většího rozsahu teplot (podle druhu použitých kvasnic) a instalaci ventilátoru.

Ležení

Po stočení, většinou do lahví s patentním uzávěrem (Bernard, Chodovar), putují přepravky opět do lednice s nastavenou příslušnou teplotou. Na lednici se taky chystáme nasadit automat abychom po stočení mohli používat teplotní křivky a dosáhli optimálního nasycení kysličníkem.